Premiéry činohry NdB


PREMIÉRY SEZONY 2021/2022

 

Jan Procházka – Jan Novák:

KOČÁR DO VÍDNĚ

Režie: Štěpán Pácl

Scénický koncert.

Premiéra: 15. října 2021 v Mahenově divadle

Film Kočár do Vídně režiséra Karla Kachyni je dodnes považován za jeden z přelomů kinematografie šedesátých let, a to zejména díky originálnímu převedení stejnojmenné novely Jana Procházky a ojedinělé hudbě Jana Nováka. Komorní psychologické drama o strachu, nenávisti a lásce na konci druhé světové války zůstává i dnes univerzálním poselstvím o relativizaci základních lidských hodnot. Hlavní hrdinové jsou postaveni do mezních situací a rozhodnutí, v nichž neexistují žádní vítězové, hrdinové ani oběti, jen společná touha po spravedlnosti a odpuštění. Válka, ale i láska má vlastní zákony navzdory všemu. U příležitosti 100. výročí narození hudebního skladatele Jana Nováka (1921–1984) uvedeme společně s Filharmonií Brno koncert, kde znovu ožije hudba k filmu – v podání Ensemble Opera Diversa, doplněná o jevištní zpracování literární předlohy Jana Procházky. Scénickým koncertem nás bude provázet hlas Ivy Janžurové, která v legendárním filmu ztvárnila hlavní roli válečné vdovy Kristy a získala za ni v roce 1968 cenu Trilobit. Projekt vzniká v koprodukci NdB a Filharmonie Brno.

 

Tomáš Vůjtek – Václav Štech:

OHNIVÁ ZEMĚ VÁCLAVA ŠTECHA

Režie: Ivan Krejčí

Pozor, dramatik na zkoušce!

Světová premiéra: 22. října 2021 v divadle Reduta

Inspektor pojišťovací společnosti Pazdera se rodinnému kruhu svěří s nápadem kolonizovat Bosnu. Díky tomu se prý do Čech „pohrne zlato“. Svůj návrh poslal vládě do Vídně, ale stále nedostal odpověď. Proto hodlá celou věc popohnat tím, že bude kandidovat jako poslanec za Ohnivou zemi, což je problematický volební okrsek v sousedství, jehož hlavou je vzdálený příbuzný. Aby dosáhl svého, musí Pazdera dokázat, že je horlivý vlastenec a zapálený odpůrce rozmáhající se činnosti klubu velocipedistů, což není až tak snadné. Veselohra Ohnivá země, kterou Václav Štech (1859–1947) napsal v roce 1895, se přesně trefuje do české politiky a společnosti, která se po více než stu letech nezměnila. Ve svébytném textu několikanásobného držitele Ceny divadelní kritiky za Hru roku – Tomáše Vůjtka (*1967) se dramatik Štech, skutečný ředitel NdB v letech 1920–1925, ocitne na zkoušce vlastní komedie. Bude se mu líbit jevištní koncepce? Dokáže herecký soubor splnit náročné požadavky svého chlebodárce? Neměl by svou hru raději režírovat sám? Nejen o tom, jaké byly poměry u divadla kdysi, ale také o tom, jaké jsou nyní, bude inscenace režiséra Ivana Krejčího.

 

Lucy Kirkwoodová:

NEBESA

Režie: Michal Lang

12 rozhněvaných žen

Česká premiéra: 26. listopadu 2021 v Mahenově divadle

Anglický venkov uprostřed osmnáctého století, v malém městě se staví šibenice pro vražedkyni malé dívky. Ona vražedkyně tvrdí, že čeká dítě, což by znemožňovalo její popravu. Proto soud povolá dvanáct žen, dvanáct matek, aby rozhodly, zda je obviněná Sally skutečně v požehnaném stavu. Třináct žen a jeden muž, pověřený jejich hlídáním, je zavřeno ve strohé cele městské pevnosti – a my sledujeme, že není tak jednoduché určit, zda je Sally těhotná, a že mnohé ženy nejsou tak nestranné, jak se zpočátku zdálo. Spolu s porodní bábou Elizabeth, která přivedla na svět děti všech přítomných, se divíme, k jaké brutalitě jsou ženy bité životem a nezřídka manželi schopné zajít – ze závisti, kvůli pomstě za dávnou a třeba už zapomenutou křivdu. Drama britské autorky Lucy Kirkwoodové (*1983), které v lednu 2020 uvedlo londýnské National Theatre, v Mahenově divadle nazkouší Michal Lang, ředitel Divadla pod Palmovkou, které se pod jeho vedením stalo Divadlem roku 2018.

 

Molière:

AMFITRYON

Režie: Aminata Keita

Boží hra na lidi.

Premiéra: 10. prosince 2021 v divadle Reduta

V dobách, kdy se bohové potulovali po zemi a nebeský vládce Jupiter pěstoval záletnictví na nejvyšší úrovni, si člověk sotva mohl být jist tím, co se stane, když vykročí ze dveří vlastního domu, byť jen na okamžik. Amfitryon si tento nebožský aspekt božského Jupitera užije dosyta – bůh mu svede ženu proměněn v jejího manžela. Merkur, Jupiterův sluha, na sebe vezme podobu Sosieho, sluhy Amfitryona – a otázky se začínají kupit: Kdo je kdo? Kdo s kým? Kdo s kým ne? A kdo jsem vůbec já, když vidím, že já stojím támhle? Komedie patří k vrcholným dílům francouzského dramatika Molièra (1622–1673), vedle Misantropa či Dona Juana se řadí k hrám, které vzrušují divadelníky i diváky už několik století. Svěžího a letního Amfitryona v NdB naposledy uvedl Emil František Burian, nová inscenace veršované komedie se bude hrát v divadle Reduta a to v geniálním, velevtipném přebásnění Vladimíra Mikeše a v režii Aminaty Keita.

 

William Shakespeare:

VEČER TŘÍKRÁLOVÝ

Režie: Štěpán Pácl

Lyrika nejhrubšího zrna.

Premiéra: 28. ledna 2022 v Mahenově divadle

Na troskách zničené lodi dopluje Viola do Ilýrie, kraje, který má blíže k pohádce, než ke skutečnosti. A žijí tam tedy pohádkový princ, který svádí pohádkovou princeznu, a pohádkový opilec, který terorizuje pohádkového suchoprda. Viola se rozhodne pro vlastní bezpečnost vystupovat v mužském přestrojení – což se ale začne jevit značně nebezpečným, když se šíleně zamiluje do místního knížete. Komedie, v níž si nikdo nemůže být jistý tím, co vlastně ke komu cítí, komedie, jejíž nejhlubší smysl je odhalen v podtitulu: Cokoli chcete. William Shakespeare (1564–1616) je autor, jehož básnický a dramatický talent se protnul s tehdejší dobou takovým způsobem, že už jej nikdy nebude možné nehrát. Úchvatné hry napsané v prvním období modernity na sklonku anglické renesance se totiž v tragické i v komediální poloze věnují od té doby navždy aktuálnímu tématu: krizi individua a krizi identity. A komedii z nejkrásnějších, kde se snoubí lyrická poezie s poezií pudovou, uvidíte v režii Štěpána Pácla.

 

Václav Havel:

ZTÍŽENÁ MOŽNOST SOUSTŘEDĚNÍ

Režie: Martin Glaser

Štěstí jako vědecký problém.

Premiéra: 11. února 2022 v divadle Reduta

Štěstí jako vědecký problém.

Eduard Huml je vědec. Jako sociolog se snaží definovat myšlenky, týkající se postojů člověka ke štěstí a životním hodnotám. Své teze, podložené teoretickými úvahami, pravidelně diktuje mladé stenografce Blance, která ho fyzicky přitahuje. Doktor Huml je však ženatý, dokonce má milenku, což je momentálně jeden z problémů, který ho pronásleduje. Atraktivní Renata i manželka Vlasta o sobě navzájem ví, a nutí vědce k tomu, aby ukončil nefungující vztah. Který z nich to ale je? Doktor Huml je shodou náhod jedním z účastníků výzkumu doktorky Balcárkové, která má prostřednictvím počítače zvaného Puzuk zjistit vše, co se týká lidské individuality, aby poté mohla dojít k obecnějším závěrům. Za tím účelem se tým odborníků pravidelně setkává v domácnosti Humlových, kde pokaždé dochází ke zhroucení velmi citlivého přístroje. Výzkumníci nechápou proč. Reaguje snad na osobní problémy pokryteckého sociologa? Komedie Václava Havla (1936–2011) vznikla v roce 1968 pro Divadlo Na zábradlí. Přestože pracuje se soudobou novinkou – inteligentním počítačem a i proto ironizuje pseudovědeckost, ústředním tématem je stav člověka, který mechanickým opakováním téhož a soustavným odmítáním dořešit problém, ztrácí přehled nejen o místě a čase, ba hůř, přivádí své bytí do veskrze zbabělé podoby. V režii Martina Glasera se s dramatikou Václava Havla setkáme v NdB popáté.

Premiéra: 11. února 2022 v divadle Reduta

 

Bertolt Brecht:

KAVKAZSKÝ KŘÍDOVÝ KRUH

Režie: Aminata Keita

Právo, spravedlnost… a láska.

Premiéra: 25. března 2022 v Mahenově divadle

Kdo má právo na půdu? Ti, kdo ji milují jako svůj domov, nebo ti, kdo ji umějí zušlechtit moderními technologiemi k většímu zisku? A kdo má právo říkat si matka – ta, která dítě porodila, nebo ta, která se ho ujala a přijala za své? Gruša Vachnadze riskuje vlastní život, když vynese nemluvně z revolucí vypalovaného paláce gruzínského guvernéra a putuje válečnou krajinou do bezpečí. Obětuje vše, co má, včetně lásky ke svému snoubenci, přesto je snadné na tento nárok nebrat ohled a dítě jí – po právu – vzít. V příběhu o přirozené lásce, jakou dokáže probudit bezbranné nemluvně, a překážkách, jaké dokáže takovému citu klást lidský svět, obnažuje dramatik Bertolt Brecht (1898–1956) jednoduchost a závažnost lidského počínání. Inscenace Kavkazského křídového kruhu v Mahenově divadle v režii Evžena Sokolovského z roku 1961 patří mezi legendární počiny českého divadla – na totéž jeviště se hra vrátí po šedesáti letech v režii Aminaty Keita a s původní hudbou Brechtova stálého spolupracovníka, významného německého skladatele Paula Dessaua (1894–1979). Po třech generacích přišel opět čas na příběh o tom, že láska je víc, než právo.

 

Karel Čapek:

MATKA

Režie: Štěpán Pácl

Proč obětovat to nejcennější?

Premiéra: 08. dubna 2022 v divadle Reduta

Matka pěti synů se bouří. Přestože je vdovou po důstojníkovi, který před lety hrdinsky zahynul v boji, nemá zájem na tom, aby tímto způsobem skončili i její potomci. Bohužel ten nejstarší – lékař, se také domů nevrátil. Padl na poli vědy, když v exotických zemích vyvíjel lék na žlutou zimnici. Z chlapců rostou muži, kteří touží po dobrodružství a ona netuší, že druhý z nich právě havaroval při řízení letadla. Už má jen tři děti! Nesmí je ztratit! V hádkách, které vede se svými zesnulými – manželem, otcem a dvěma syny, hájí právo ženy na zasahování do osudů svých dětí. Bohužel do temné místnosti rodinné vily přichází další mrtví – dvojčata, která zastávala protichůdné politické názory a s hrdostí stála na opačných stranách krvavé revoluce. Jediný Tony, ten nejmladší, nejcitlivější a nejméně ambiciózní jí teď zbývá… Protiválečné drama Karla Čapka (1890–1938) reagovalo nejen na občanský konflikt ve Španělsku, ale také na vzrůstající fašistické tendence v Evropě. Síla tohoto fenomenálního divadelního textu spočívá v dodnes burcujících konfrontacích ženy‑ matky a mužů, kteří touží ve světě konat velké činy. Na jevišti NdB se velkolepé Čapkovo drama bude inscenovat teprve potřetí, tentokrát v režii Štěpána Pácla.

 

Lenka Lagronová:

CHYTÁNÍ VÍDNĚ

Režie: Radovan Lipus

Byl jednou jeden Jaruškův dům.

Světová premiéra: 03. června 2022 v divadle Reduta

Hrdinka příběhu, malířka Alma, se ne příliš ráda vrací do míst svého dětství a dospívání. Se svými rodiči bydlela v domě s pohnutou historií, o čemž jako malá neměla tušení. Příchod do prostředí, v němž se odehrával zdánlivě obyčejný život rodiny, provází vzpomínky na časy, kdy na střeše domu „chytala Vídeň“. Pokud byl člověk trpělivý a umně pohyboval anténou, dokázal v Brně za časů socialismu naladit na televizoru rakouské stanice, plné zakázaných požitků. Všednost dní byla rázem narušena a snění o svobodném světě probouzelo touhy na pestrý a šťastný život. Návrat do reality byl o to pochmurnější, což si uvědomuje i Alma, která se dávno necítí být s tímto místem spjata. Hra renomované české dramatičky Lenky Lagronové (*1963) vznikla na objednávku Činohry NdB. Autorka, pro kterou je charakteristický lyrický jazykový výraz a schopnost vcítit se do psychologických hlubin ženy, situovala děj hry do modernistického Jaruškova domu, který vznikl podle projektu architekta Josefa Gočára v roce 1910 v Králově Poli. Osobní minulost své stárnoucí hrdinky Almy záměrně propojila s touhami i traumaty lidí, kteří dům rovněž obývali. Režie se zhostí Radovan Lipus neodmyslitelně spjatý nejen s proslulým dokumentárním cyklem o české architektuře nazvaným Šumná města, ale také s pravidelným inscenováním děl Lenky Lagronové.

 

Eugene O’Neill:

SMUTEK SLUŠÍ ELEKTŘE

Režie: Michal Dočekal

Je možné vykročit ze stínů minulosti?

Premiéra: 24. června 2022 v Mahenově divadle

Honosné sídlo rodu Mannonů. Svět na konci války Severu proti Jihu. Dcera a matka netrpělivě očekávají návrat otce a syna. První s nadějí, druhá se strachem. Jaká budoucnost čeká rodinu po několikaletém odloučení? Ani muži se nevracejí s lehkou myslí. Mezi přepychovými stěnami rodinného sídla doutná odcizení a zvláštní pachuť dlouho utajovaných vášní, která narušuje blížící se okamžik shledání. Každý z nich chce konečně vzít osud do vlastních rukou, jde jen o to, kdo bude rychlejší a čí stín bude nutné překročit a za jakou cenu. Jeden z nejvýznamnějších amerických dramatiků 20. století, nositel Nobelovy ceny za literaturu – Eugene O´Neill (1888–1953), nechal ve hře Smutek sluší Elektře znovu ožít postavy antických tragédií, aby nám až na dřeň odhalil nezkrotnost lidské touhy po lásce, která se snadno může změnit v nenávist a nepřekonatelnou touhu po pomstě. Současně je tato rodinná tragédie univerzální výpovědí o složitosti vztahů mezi rodiči a dětmi, v nichž se člověk neustále pohybuje na tenké hranici pocitů špatného svědomí, viny, nebo strachu z opakovaných chyb. O´Neill ve své nejslavnější hře dokazuje, že antický svět je nám vzdálený jen zdánlivě, neboť způsob prožívání základních lidských emocí zůstává stále naléhavý. Proslulého kusu se ujme významný český režisér, nositel mnoha ocenění, nyní umělecký šéf Městských divadel pražských – Michal Dočekal.

 

 

PREMIÉRY SEZONY 2020/2021

 

Josef Topol

STĚHOVÁNÍ DUŠÍ

Režie: Štěpán Pácl

Meditace pro herečku a jedny housle.

Premiéra: 18. září 2020 na Malé scéně Mahenova divadla

Malý sklepní zšeřelý byt, zatuchlý vzduch a pavučinový ráj. Vše působí provizorně, ale přesto útulně.  Věci a různé předměty se nacházejí na prapodivných místech, aby se ztrácely v ještě podivnějších zákoutích, stejně jako hlavní hrdinka Magdalena. V tomto zvláštním časoprostoru ožívá příběh stárnoucí tanečnice, která žije především z dopisů svého milence Roberta a z naděje, že se jednou za ním odstěhuje do Ameriky a začne nový život. Její úvahy a sny přerušuje nemohoucí sousedka, která neustále bouchá do zdi a dožaduje se setkání. Magdalena už má sbaleno, jen nesmí přeslechnout zvonek a pošťačku! Lyrické monodrama Josefa Topola (1935–2015) nás přenáší do světa, kde se jazyk stává odrazem duše, která bez ohledu na čas i prostor putuje do různých zákoutí a splétá osudové okamžiky s těmi nejobyčejnějšími. Nechá nás nahlédnout do jednotlivých zabalených krabic, pod všechny ty pavučiny a zašlé rekvizity, na místa plná smutku, i jemného humoru, ve kterém se stejně jako v životě, může i nákupní seznam stát filozofickou úvahou a ztracená jehla důvodem k oslavě. Stěhování duší napsal Josef Topol v roce 1986. V roce 1990 Magdalenu ztvárnila Jaroslava Adamová v Městských divadlech pražských (Rokoko). Po třiceti letech se tedy tato hra „stěhuje“ k významné člence naší činohry Marii Durnové.

NdB_STEHOVANI_DUSI_banner_1870x510.jpg

Milan Kundera

MAJITELÉ KLÍČŮ

Režie: Martin Glaser

Komedie osudovosti a tragédie malichernosti.

Premiéra: 23. října 2020 v Mahenově divadle

Milan Kundera (*1929, Brno), světový spisovatel, důsledně rozvíjející „zneuznávané dědictví Cervantesovo“ a tradici středoevropského románu, přičemž toto svébytné „umění“ – s důrazem na rabelaisovsky nevážný pohled na svět – zkoumá i jako brilantní esejista, je zároveň autorem tří divadelních her. Dramaturgie porevolučních divadel však mohly donedávna pomýšlet pouze na „poctu Denisi Diderotovi“ Jakub a jeho pán. K ní roku 2008 díky inscenaci Ladislava Smočka přibyla Ptákovina. Až nyní, po více než půl století, budeme mít Kunderovo dramatické dílo opět kompletní i scénicky. Je to slavnost pro české divadlo. Majitelé klíčů (1962) vznikají z kvasu tzv. dramatické dílny Národního divadla, která vydala mj. Hrubínovu Srpnovou neděli či Topolův Jejich den. Zaujmou kompoziční precizností povědomou z rovné desítky Kunderových románů. Příběh Jiřího Nečase, který za protektorátu schová v bytě svého tchána dívku na útěku a zároveň v kapse svých kalhot schová klíče od tohoto bytu – to jsou spojité nádoby velkých a malých dějin, vznešených gest a přízemních pohnutek. A zároveň obraz současného světa, za jehož okny stále mašírují nacisté. Nejen dedikace Otomaru Krejčovi, ale především vlastní čtyři předepsané scénické vize nás nenechají na pochybách, že prostor Mahenova divadla je tím, jaké si jedna z nejlépe napsaných českých her, navracející se letos díky inscenaci Martina Glasera do živého dramatického kánonu, žádá.

 NdB_MAJITELE-KLICU_banner-1870x510_1.jpg

Ödön von Horváth

NIKDO

Režie: Aminata Keita

Směšné jako uklouznutí po slupce od citrónu.

Česká premiéra: 20. listopadu 2020 v divadle Reduta

Dramaturgie bývají zpravidla v očekávání nových her Martina McDonagha, Tracyho Lettse, Rolanda Schimmelpfenniga, Maria von Mayenburga… Že se však objeví nová hra Ödöna von Horvátha (1901–1938), svrchovaného Středoevropana, který nešťastnou náhodou zahynul před více než osmdesáti lety –, na to jistě nepomyslela žádná. A přesto se stalo právě to. Roku 2015 byl ve Vídni objeven rukopis Horváthovy rané hry z roku 1924. Jakkoliv (nebo právě proto že?) se jedná o dramatikovu juvenilii, obsahuje v zárodku všechna jeho pozdější obsedantní témata. Sledujeme rej jedinečných, a přece tak zaměnitelných (totiž někoho neustále připomínajících) figur v činžovním domě, metafoře světa, kterému z prvního patra „šéfuje“ chromý majitel a lichvář. Dějové linky se zdvojují a prostorem hry zní znepokojivý refrén: „Kdo za to může? Nikdo!“ Hru, kterou se neostýcháme řadit mezi „horké novinky“, s naším souborem nazkouší (a vzhledem ke svému debutu v profesionálním divadle se příslibem dobrého porozumění Horváthově dramatické „prvotině“ stane) režisérka Aminata Keita, a to v české premiéře – když ta světová proběhla v září 2016 ve vídeňském Theater in der Josefstadt v režii Dušana D. Pařízka.

 NdB_NIKDO_banner_1870x510.jpg

Anton Pavlovič Čechov

RACEK

Režie: Štěpán Pácl

Na břehu magického jezera kdesi v Rusku…

Premiéra: 18. prosince 2020 v Mahenově divadle

Na venkovském sídle slavné herečky Arkadinové se chystá představení – hru napsal její syn Treplev, hrát bude Nina Zarečná a jejich duše mají splynout v jediném uměleckém obrazu. Představení se setká s neúspěchem a mladý Treplev, který chtěl hrou získat Nininu lásku, docenění vlastních schopností i matčino uznání, přišel o všechno. Tak začíná hra, v níž Čechov v propletenci milostných a rodinných vztahů vytváří obraz lidského utrpení na prahu dvacátého století – na místě slavných činů a romantických hrdinů tu stojí bolesti moderního člověka. Poetickým jazykem a humorem chápavým a neúprosným maluje autor postavy a situace živé a až s podivem velmi dnešní. První z velkých her ruského dramatika a spisovatele, jejíž inscenace z roku 1896 založila jeden ze směrů moderního divadla. Na česká jeviště se dostává Čechov (1860–1904) vždy v důležitých érách českého divadla – jako první ho inscenoval zakladatel české moderní režie Jaroslav Kvapil, byl zásadní linií dramaturgie Divadla za branou, zakončil vrcholné období Činoherního klubu a v devadesátých letech byl výzvou postmoderním režisérům v čele s Petrem Léblem. S touto tradicí bude inscenace v Mahenově divadle spojena s režisérem Štěpánem Páclem, který hrál v Léblových inscenacích, navštěvoval semináře Otomara Krejči a je žákem Jaroslava Vostrého, spoluzakladatele Činoherního klubu, v jehož novém překladu Racka uvádíme.

 NdB_RACEK_banner_1870x510.jpg

Johann Nepomuk Nestroy

SŇATKY NA ŽELEZNICI

aneb Vídeň, Vídeňské Nové Město, Brno

Režie: Martin Čičvák

Namlouvání a pokrok nezastavíš.

Česká premiéra: 22. ledna 2021 v divadle Reduta

Výrobci hudebních nástrojů, bratranci Ignác Stimmstock z Vídně a Petr Stimmstock z Kremže, se touží oženit. Ignác se rozhodl pro Terezu Kipflovou z Vídeňského Nového Města, Petr hodlá odvést k oltáři Babetu Zopakovou z Brna. K úspěšnému záměru si proto přizvou zkušenou dohazovačku Zaschelhuberovou. Pokud se namlouvání odehrává na Severní a jižní dráze císaře Ferdinanda mezi několika místy, mohou se v navenek skvělém plánu ukázat jisté nedostatky. Nedostatečně zkušení cestující se totiž na nádraží snadno spletou a z ničeho nic se ocitnou v opačném směru, než kam mířili. Takto zmatenému člověku chybí k zoufalství jen málo. Například další zamilovaný člověk. Tím je malíř Patzmann, který se kvůli Nanynce, schovance v rodině Zopakových, dopustí únosu, čímž zkomplikuje život nejen sobě. V komedii Johanna Nepomuka Nestroye (1801–1862) jsou sice hlavní postavy zapleteny do složité sítě milostných citů, ale hlavním zdrojem humoru třeskuté frašky z roku 1843 je novodobý fenomén, který učinil převrat v cestování. Vynález parních lokomotiv! O tom, že cestování po železnici se zastávkou ve stanici Brno hl. n. je dobrodružné dodnes, nebo vám dokonce změní život, nelze pochybovat!

 NdB_SNATKY_NA_ZELEZNICI_banner_1870x510.jpg

Robert Icke

DOKTORKA

Režie: Lukáš Brutovský

Ubránit pravdu za jakoukoliv cenu.

Česká premiéra: 26. března 2021 v divadle Reduta

Ruth Wolffová je vrchní lékařkou v institutu zabývajícím se léčbou neurologických nemocí. Ambulantně přijme čtrnáctiletou umírající dívku – pokouší se jí dopřát co nejklidnější odchod. Po náročné noci se ke dveřím pacientčina pokoje dostaví nečekaný návštěvník: kněz z farnosti, k níž náležejí dívčini rodiče, který jí přišel dát poslední pomazání. Odmítnutí nechat neznámého a nikým nepozvaného kněze vejít k pacientce, vyvolá zběsilou reakci – ne nepodobnou honu na čarodějnice. Proč nebyl kněz vyslyšen? Byla vůbec dívka katolička? Nebylo proti páterovi použito násilí? A neodmítla náhodou lékařka katolickou svátost jen proto, že je Židovka? Variace na Schnitzlerovo vrcholné drama Profesor Bernhardi od oceňovaného britského dramatika Roberta Ickea (*1986) Lékařka se vrací k zásadním tématům začátku dvacátého století, která jsou bohužel stále ještě (či snad už opět?) děsivě aktuální. Veřejné mínění, lačné po senzacích a zkreslených interpretacích, může i dnes tvrdě dopadnout na kohokoliv – i na lékaře. I ti, kdo svůj život zasvětili léčení jiných lidí, dnes podléhají rasovým i náboženským předsudkům, šířeným ve veřejném prostoru bez skutečného opodstatnění. A jakkoliv je absurdní, rozhodovat o osudu umírajícího na základě zmateného veřejného mínění, není to nepředstavitelné.

NdB_DOKTORKA_2_banner_1870x510.jpg

Edward Albee

KDO SE BOJÍ VIRGINIE WOOLFOVÉ?

Režie: Štěpán Pácl

Srdečné pozvání od Marthy a George na večer plný zábavy a her!

Premiéra: 23. dubna 2021 v Mahenově divadle

Kdo by dokázal odolat pozvání na skleničku do domu Marthy a George? I když jsou už dvě hodiny ráno a návštěva se nezdá vhodná, mladý manželský pár, který se nedávno přistěhoval do univerzitního městečka, podlehne pokušení získat cenné společenské kontakty. Nejsou jen tak ledajaké. Dcera zakladatele zdejší univerzity Martha a vysokoškolský pedagog George totiž patří k místní elitě. Jenže jsou také víc než dvacet let manželé a jejich vztah, navenek úspěšný a šťastný, má značné trhliny. Na večírku se hodně pije, mluví a čtyři dospělí lidé rychle ztrácejí veškeré zábrany. Jediné, co po tomto setkání zůstane, je otřesná kocovina. Proslulé drama Edwarda Albeeho (1928–2016) z roku 1962 je sice koncentrované mezi dvě dvojice, jeho sdělení však není pouhou sondou do rodinných záležitostí a sexuálních vztahů mezi muži a ženami. Mnohem víc je výpovědí o pseudointelektuální společnosti, která vytváří nesmyslné konvence, přitom se baví krutými hrami, staví kolem sebe neproniknutelné bariéry, zatímco trpí osamocením, sní o ideálech, jež nedokáže realizovat, a trýzní se zklamáním ze sebe sama.

 

Tom Stoppard

LEOPOLDSTADT

Režie: Radovan Lipus

Paměť středoevropské rodiny ve 20. století.

Česká premiéra: 18. června 2021 v Mahenově divadle

Závěr roku 1899 ve Vídni. Všichni očekávají přelom století a jsou plni krásných očekávání – Mahler jede se svou druhou symfonií na pařížské EXPO. Šíří se myšlenky Sigmunda Freuda a mezi malíři kralují Oskar Kokoschka a Gustav Klimt. Vídeň je kulturní pupek světa. Židovská rodina Merzových z vyšší společnosti slaví Vánoce a očekává krásnou budoucnost – antisemitismu ubývá, ruší se protižidovské zákony, myšlenka na osídlení Palestiny a získání domoviny je působivou vyhlídkou. Svět se zdá být v pořádku. Osud rodiny se ale v první polovině dvacátého století nevyvíjel tak, jak to vypadalo na sklonku století devatenáctého. Nejnovější hra britského dramatika židovského původu Toma Stopparda (*1937) líčí příběh jedné rodiny mezi lety 1899 a 1955 – je to příběh Židů, příběh Vídně, příběh Evropy a především příběh silného rodinného pouta, tak silného, že jej přetrhaly teprve hrůzy holokaustu. Hra se zakládá zčásti na autobiografickém základu, sám Stoppard unikl před nacistickým terorem z rodného Zlína do Velké Británie teprve na sklonku války. Hru uvedeme v české premiéře v Mahenově divadle v režii Radovana Lipuse a překladu našeho dvorního překladatele Pavla Dominika.

PREMIÉRY SEZONY 2019/2020

 

Carlo Goldoni

MIRANDOLÍNA

Režie: Peter Gábor

Zkrocení zlého muže.

Premiéra: 4. října 2019 v divadle Reduta

Co je Sluha dvou pánů pro herce, to je Mirandolína pro herečku. Majitelka hostince, jejž – přes všechnu jeho počestnost – vyhledávají hlavně muži, neboť by se rádi zabydleli nejen v jeho pokojích, ale i v srdci paní hostinské. Mirandolína je si své přitažlivosti vědoma stejně dobře jako toho, že čím déle bude pány udržovat v naději, tím více v jejím hostinci projedí a propijí. Až se jednoho dne objeví mizogynní pan hrabě, kterého šarm paní hostinské nechá zcela chladným. Mirandolína, uražena ve své pýše, to tak nemíní nechat, aniž ještě tuší, že chystanou výchovnou lekci udělí především sama sobě. Jedna z vrcholných komedií Carla Goldoniho (1707–1793), stojící v českém divadle neprávem ve stínu Poprasku na laguně a již zmiňovaného Sluhy, rozžívá jednotlivé typy commedie dell’arte do propracovaných charakterů, což je úsilí, které o století dříve započal Molière. Ryze hereckou komedii, jejímuž kouzlu propadl svého času dokonce K. S. Stanislavskij, nazkouší režisér Peter Gábor, který po šéfování činohře Národního divadla moravskoslezského bude jistě při chuti načít novou kapitolu.

 

Doug Wright

PERA MARKÝZE DE SADE

Režie: Martin Glaser

Je možné umlčet svobodné myšlení?

Česká premiéra: 11. října 2019 v Mahenově divadle

Markýz de Sade – pro jedny perverzní zvrhlík, pro druhé jeden z největších myslitelů své doby – tráví proti své vůli závěr života v ústavu pro choromyslné. I zde se však odmítá vzdát své literární tvorby. Texty se pokouší pašovat z blázince prostřednictvím mladičké švadlenky Madeleine. Mladý abbé se na naléhaní nového ředitele rozhodne, že z markýze vášeň pro zvrácené představy vymýtí, kvůli čemuž sahá po stále drastičtějších praktikách. Je však možné dosáhnout toho, aby jisté věci člověka prostě nenapadaly? Neprovokuje nakonec de Sade záměrně? Strhující hra amerického dramatika Dough Wrighta (*1962), podle níž byl natočen stejnojmenný film s Geoffrey Rushem a Kate Winslet v hlavních rolích, před nás klade palčivé otázky svobody a cenzury i lidské nezdolnosti a v mnohém připomene Keseyův–Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem. Že jazyk držitele Pulitzerovy ceny za monodrama Svou vlastní ženou bude prost laciné vulgárnosti, garantuje už to, že zazní v převodu českého překladatele Nabokovovy Lolity.

 

Marius von Mayenburg

MARS

Režie: Natália Deáková

Kolonizace vesmíru, nebo cesta do pravěku?

Česká premiéra: 6. prosince 2019 v divadle Reduta

Uprostřed pralesa obývaného opicemi probíhá konkurs pro odvážlivce, kteří se chtějí podílet na kolonizování Marsu. Čtyři výstřední uchazeči o tuto misi – otec s dcerou a dva téměř identičtí bratři, kteří se předhánějí v tom, kdo z nich je jejich horším já – podstupují fyzicky i psychicky náročné úkoly. Zadání jsou však stále vyhrocenější a smysl takového konání přestává být zřejmý. Máme podobné příkazy vůbec plnit? Co se po nás vlastně chce? A čemu doopravdy věříme? Pořadatelům tohoto experimentu, nebo vlastním instinktům? Uchazeče čeká boj nejen mezi sebou, ale především se sebou samými. Nová existenciální komedie Maria von Mayenburga (*1972), kterou autor – kmenový dramaturg berlínské Schaubühne, známý brněnským divákům díky titulům Tvář v ohni, Perplex či Mučedník – v květnu 2018 sám inscenoval v Schauspiel Frankfurt. Uvedeme ji v režii Natálie Deákové, jež v minulých šesti sezonách formovala jako umělecká šéfka plzeňskou činohru.

 

Alois Jirásek

LUCERNA

Režie: Štěpán Pácl

Kouzelná hra.

Premiéra: 13. prosince 2019 v Mahenově divadle

Když v cimrmanovské hře Záskok seznamují Karla Infelda Prácheňského s novým kusem, hostující herecký virtuos zarytě trvá na tom, že by se měla raději uvést jedna z her „starých a osvědčených“: Lucerna nebo Maryša. Skutečně nenajdeme tituly pro české divadlo emblematičtější. Jedná se o dva vrcholy zásadních linií českého dramatu: pohádkové hry a vesnického realismu. Každá generace se k této klasice vrací a znovu po svém vypráví příběh jednoho ze dvou tak rozdílných mlynářů: Libora nebo Vávry. Po více než 20 letech od inscenace Zbyňka Srby nadešel čas pozvat vás opět do Mahenova divadla na kouzelný rodinný příběh Aloise Jiráska (1851–1930), který nedávná pražská inscenace Hany Burešové bystře pojmenovala jako „český mýtus“. Logický start nového kmenového režiséra Mahenovy činohry NdB Štěpána Pácla, který se inscenováním české dramatiky soustavně a programově zabývá (zmiňme mj. Topolův Konec masopustu, Tylovy Krvavé křtiny či Hrubínovu Křišťálovou noc).

 

Tracy Letts

PROTOKOL

Režie: Martin Glaser

Známe minulost své obce?

Česká premiéra: 14. února 2020 v divadle Reduta

Zasedání městské rady amerického Big Cherry Townu. Na programu nová parkovací místa a slavnosti, každoročně připomínající hrdinné vítezství seržanta Pyma nad divošskými indiány. Nový, odhodlaný radní Peel se minulé schůze nemohl z osobních důvodů zúčastnit. Na té dnešní chybí zase pan Carp, který posledně o funkci z nejasných příčin přišel. Pan Peel chce nahlédnout do zápisu z minulé schůze. Ten mu však zastupitelé odmítají předložit. Copak si vzájemně nedůvěřujeme? Pan Peel postupně rozkrývá nejen události z předchozího zasedání, ale celou a ne právě lichotivou historii městečka... Ač je tato hra založena na amerických reáliích, vykreslení komunální politiky nepříjemně připomene „české losovačky“. Nejnovější hořká komedie amerického dramatika Tracyho Lettse (*1965), jehož Zabiják Joe a Srpen v zemi indiánů se staly stálicemi na repertoárech českých divadel, měla premiéru v listopadu 2017 ve Steppenwolf Theatre v Chicagu.

 

Karel Steigerwald

DOBOVÉ TANCE

Režie: Ivan Krejčí

Jaké hodnoty hájíme?

Premiéra: 28. února 2020 v Mahenově divadle

Jede k nám vídeňský komisař! Pozdvižení připomínající začátek Gogolovy komedie Revizor. Postavy naší frašky ovšem vyleká příjezd muže, který má ve městě prošetřit nedávné nepokoje v souvislosti s revolučním rokem 1848. Češi jsou odhodláni Vídni nepodlehnout a ubránit svůj vítězný prapor (který ovšem skrývají ve sklepě). „Dobří lidé kráčejí vyrovnaným krokem k cíli. Ostatní, aniž o tom vědí, tančí kolem nich dobové tance.“ Citátem z Franze Kafky uvodil Karel Steigerwald (*1945) svou hořkou hru, kterou na počátku 80. let na hraně zákazu napsal pro ústecké Činoherní studio a režiséra Ivana Rajmonta. Při zpětném pohledu není jen alegorií na dobu normalizace (jejíž ovzduší jako by se žel vracelo), ale nadčasovým svědectvím o Češích jako takových. Vlastně ironický pandán k Jiráskově Lucerně. Lípy se nevzdáme! Ale co o ní víme? Co pro nás představuje? O české národní povaze bude se hrát ve vídeňské architektuře. A v režii Rajmontova žáka Ivana Krejčího.

 

Martin McDonagh

VELMI, VELMI, VELMI TEMNÝ PŘÍBĚH

Režie: Michal Vajdička

Pohádka do 18 let nepřístupná.

Česká premiéra: 17. dubna 2020 v divadle Reduta

Okázalý ohňostroj. Hansi Christianu Andersenovi se právě v Kodani dostává pocty za jeho dílo. Při děkovné řeči, doprovázené autorským čtením, se ovšem zaplete do několika podrobností své pohádky. Otázka je nasnadě – psal to vůbec on? Jaké tajemství skrývá dřevěná bedna, kterou má od stropu zavěšenu ve své půdní pracovně? A co až se Andersen potká s Charlesem Dickensem, který střeží na svém panství velice obdobného „kostlivce ve skříni“? Po loňském filmovém triumfu Tří billboardů kousek za Ebbingem, které mu vynesly mj. Zlatý glóbus za nejlepší scénář, přichází Martin McDonagh (*1970) s nekorektní černou komedií s překvapivě „neirským“ námětem, ve které dojde i na cestování časem. Dějová linka zvěrstev belgického kolonialismu v africkém Kongu je pak neotřelou příležitostí k tomu, aby se hrálo o současné Evropě a kulturních vlivech napříč kontinenty. Tyla evropská kultura vždy jen z evropských zdrojů? Horká novinka premiérovaná v říjnu 2018 v londýnském Bridge Theatre.

 

Ferenc Molnár

LILIOM

Režie: Štěpán Pácl

Život je kolotoč.

Premiéra: 30. dubna 2020 v Mahenově divadle

V budapešťském zábavním parku se stojí fronty na kolotoče – a také na Lilioma, vyvolávače, který je pro místní paničky větším lákadlem, než samotné atrakce. Je to rváč a frajer, který si nenechá nic líbit a nemusí nikomu nic dokazovat. Nebo se to jen zdá? Když se zamiluje do služky Julči, odejde nejen z lunaparku, ale také od majitelky kolotoče, vdovy Muškátové. Brzy se však ukáže, že v „normálním“ životě nedokáže fungovat. Jeho neústupnost a egoismus roztočí kolo událostí, dobrých i zlých, kterého ho doženou až k nebeské bráně. Využije příležitost polepšit se, vrátit se zpět na zem a zkusit to ve svém životě ještě jednou? Hra klasika maďarské literatury, Ference Molnára (1878–1952), zpopularizovaná muzikálovou verzí Rodgerse a Hammersteina Carousel, se na česká jeviště vrací po dlouhých 40 letech. Příběh z periferie předválečné Budapešti uvádíme v novém překladu Jiřího Zemana a v režii kmenového režiséra Mahenovy činohry Štěpána Pácla.

 

Roland Schimmelpfennig

IDOMENEUS

Režie: Štěpán Pácl

Žít na úkor druhých.

Česká premiéra: 5. června 2020 v divadle Reduta

Krétský král Idomeneus se vrací z trójské války. Na moři ho stihne bouře, z níž nemůže vyváznout živý. Leda by s Poseidonem uzavřel úmluvu, že mu obětuje prvního člověka, kterého po návratu domů spatří. Stane se. Poseidon bouři utiší. Idomeneus si zachrání život. Netuší však, že ho k lodi přijde přivítat jeho vlastní syn Idamantes... Klasický mýtus, který z antiky putoval do řady pohádek a pověstí a jehož námět vyvolil si v Redutě vždy vítaný W. A. Mozart pro svou ranou operu, vypráví Roland Schimmelpfennig (*1967) po čtyřikráte – tolikráte se u něj Idomeneus pokusí uniknout svému osudu. Můžeme se však z takového „stavu zadlužení“ vůbec dostat? Existují i v dnešním světě fatální chyby a nezvratná rozhodnutí, nebo je vše vždy znovu a snadno účelově interpretovatelné? Dechberoucí hra dramatika, který svými texty koncem 90. let de facto ustavil novou inscenační konvenci, byla napsána roku 2008 pro Bayerische Staatsschauspiel a vyznačuje se velkou básnickou, takřka jungiánskou obrazností.

 

Eugène Labiche

SLAMĚNÝ KLOBOUK 

Režie: Martin Čičvák

Nechej to koňovi. Nebo?

Premiéra: 19. června 2020 v Mahenově divadle

Stačilo, aby mladý pan Fadinard na ranní projížďce chviličku nedával pozor na svého koně, a tento rozžvýkal slaměný klobouk zavěšený na nedaleké větvi. Ten klobouk však naneštěstí patřil vdané ženě, která zde v trávě rozhodně neležela se svým manželem. Žena je hysterická a její horkokrevný milenec požaduje po Fadinardovi okamžitou náhradu. Oba ho pronásledují až do jeho bytu, jejž odmítají opustit. Je toho málo? Pak vězte, že Fadinard se dnes žení! Jeho snoubenka i výstřední svatebčané už jsou za dveřmi. Pokud této delegaci nechce vysvětlovat přítomnost jiné dámy v domě, měl by urychleně opatřit klobouk nový... Geniální půdorys frašky Eugèna Labiche (1815–1888) inspiroval k vlastním variacím Voskovce s Werichem i Miroslava Horníčka a Oldřich Lipský podle něj dokonce natočil film. My se vracíme k Labichovu originálu a svěřujeme ho výbornému režisérovi, neboť bez něj není fraška založená na precizně zvládnutém temporytmu myslitelná.